Rajnochovická úzkorozchodná lesní železnice

Rajnochovická
lesní železnice

Menu

Historie

Poslední galerie

24.března 2011
„Akce pražec“

„Akce pražec“

Projekt podporují

Geodetika Prostějov Zlínský Kraj Masný průmysl Krásno František Čáň zemní práce autodoprava Lesy ČR Podhostýnský mikroregion Bernard Mišun Síčova drobná železnice
Kapela průvan z Osíčka hobbit potisk textilu Rajnochovické pily Pila Martin Hruška Pila Ivona Lejsková

Partnerské stránky

Veterany.EU
Jste zde:

Uvedení lesní železnice do provozu


Ve dnech 19. a 20. 7. 1905 byla provedena kolaudace železnice, a to už i pro budoucí lokomotivní provoz. Současně bylo povoleno vybudování odbočné větve v km 4.2. Správcem železnice byl jmenován lesní kontrolor Franz Niemeczek. Původně navržený animální provoz měl být prováděn tak, že prázdné dvojice podvozků by byly taženy koňmi nebo tažnými voly z pily na příslušná nákladiště a odtud naložené dřevem měly sjíždět vlastní vahou s doprovodem brzdaře. Pokud se týkalo odvráceného úseku tratě mezi km 1.4 – 4.2 měla tažná zvířata dopravovat naložené vozy na nejvyšší místo tratě. Již v době dokončení stavby tratě se však začalo ředitelství statků zajímat o zavedení lokomotivního provozu. Prostřednictvím firmy Roessemann & Kühnemann byla ještě v roce 1905 zakoupena za 12.550 K parní lokomotiva o výkonu 36 HP. "Služební řád pro úzkokolejovou lesní dráhu ve Lhotském revíru“ byl vytištěn v německé a české verzi a schválen 6. 10. 1906 místodržitelstvím v Brně. Kromě bezpečnostních předpisů týkajících se provozu železnice a předepsaných návěstí obsahoval rovněž ustanovení o nejvyšší dovolené rychlosti. U sjíždějících naložených vozů nebo samostatné sjíždějící lokomotivy byla povolena nejvyšší rychlost 10 km/hod, na přejezdech a v obloucích s malým poloměrem 6 km/hod.


Ukončení provozu


Obrazek

“Z archivu Petra Joachymstála„

Přibližně do roku 1918 probíhal provoz na lesní železnici bez větších problémů. Postupem času však docházelo čím dál tím častěji k vykolejování lokomotivy zřejmě v důsledku zanedbání údržby tratě a také v důsledku extrémně lehké konstrukce železničního svršku (kolejnice o hmotnosti 7,2 kg/m), který nebyl pro zdejší těžký terén vhodný. Pravděpodobně v důsledku nějaké závažnější nehody došlo k zastavení lokomotivního provozu a k zavedení provozu animálního. Dne 25.6. 1921 byl provoz na lesní železnici zastaven definitivně. Lokomotiva, vozy a kolejivo byly odprodány arcibiskupskému lesnímu úřadu v Ostravici pro lesní železnici v Bílé. Určitou kuriozitou je přeprava Rajnochovické lokomotivy, která sice proběhla po vlastní ose, pokládáním krátkých kolejových polí před lokomotivu, ale ne vlastní silou, nýbrž pomocí animálního potahu až na nádraží v Rajnochovicích.


Obrazek

“Z archivu Petra Joachymstála„

Zachovalé těleso železničky poskytuje dnes možnost pěkné vycházky, lépe je však vyjít od původního konce drážky, tedy od pily v Rajnochovicích kde jsou stopy po bývalém tělese lépe patrné, než od původního začátku železnice nedaleko Podhradní Lhoty kde je vybudována v původním tělese asfaltová silnice.


Autor Jiří Joachymstál, upravil Tomáš Hegar


Obrazek

“Z archivu Petra Joachymstála„

Související články úvod


Související články trasa


Použité zdroje a literatura
JOACHYMSTÁL, Jiří. Arcibiskupská lesní železnice v Rajnochovicích. Zpravodaj muzea kroměřížska 1992/1. MVDr. Jiří Joachymstál, historik a badatel v oblasti úzkorozchodných železnic, autor četných článků, převážně o málo známých úzkorozchodných železnicích u nás a na Slovensku, v 60 letech min. století působil v časopise Malá železnice, zakládající člen Skupiny pro studium a dokumentaci dějin železnic. Za doby normalizace byl donucen vzdát se povolání zvěrolékaře a pracoval jako signalista na stavědle přerovského nádraží. Zemřel 25. března 1994.

Valid XHTML 1.0 Strict
Valid CSS!

grafika Kolmix | kódování Hedva