Arcibiskupská lesní železnice v Rajnochovicích sloužila v letech 1906 – 1921 k dopravě kulatiny z oblasti Kelečského Javorníku, z revíru Podhradní Lhota na parní pilu v Rajnochovicích. Revír Podhradní Lhota byl majetkem olomouckého arcibiskupství a byl pod správou ředitelství arcibiskupských statků v Kroměříži.
S nápadem vybudovat lesní železnici v Rajnochovicích přišel olomoucký knížecí arcibiskup dr. Theodorus Kohn. Projekt na výstavbu lesní železnice s rozchodem kolejí 700 mm uvažoval původně s délkou 20 km a zpracoval jej vrchní inženýr Nagy z Peště v roce 1902. Policejní pochůzka se konala ve dnech 12 a 13.10. roku 1903 a stavební povolení bylo uděleno ministerstvem železnic dne 8. 11. 1903.
Výstavba lesní železnice probíhala v obtížném terénu, bylo nutné vybudovat mnoho umělých staveb, zejména propustků, velkou komplikací bylo vedení tělesa železnice podmáčeným územím. Stavbu prováděly firmy Obranský v Olomouci a Souček z Prosenic investorem bylo ředitelství statků Kroměříž, přičemž délka železnice byla zkrácena na 9,6 km. Na výstavbě umělých staveb trati byli zaměstnáni italští kameníci.
Související články trasa
Související články provoz
Použité zdroje a literatura
JOACHYMSTÁL, Jiří. Arcibiskupská lesní železnice v Rajnochovicích. Zpravodaj muzea kroměřížska 1992/1.
MVDr. Jiří Joachymstál, historik a badatel v oblasti úzkorozchodných železnic, autor četných článků, převážně o málo známých úzkorozchodných železnicích u nás a na Slovensku, v 60 letech min. století působil v časopise Malá železnice, zakládající člen Skupiny pro studium a dokumentaci dějin železnic. Za doby normalizace byl donucen vzdát se povolání zvěrolékaře a pracoval jako signalista na stavědle přerovského nádraží. Zemřel 25. března 1994.